Skip to main content

ZJISTI VÍC O ZMĚNĚ KLIMATU

12 faktů o změně klimatu, které by měli znát všichni

V knize There Is No Planet B uvádí autor Mike Berners-Lee několik faktů, které by měl o změně klimatu vědět každý politik a politička. Tým českých odbornic*íků na environmentální vzdělávání jeho seznam upravil tak, aby byl srozumitelnější. Podle našeho názoru jsou následující body skvělým shrnutím toho nejpodstatnějšího:

Zdroje

There Is No Planet B:
Berners-Lee, M. (2019). There Is No Planet B: A Handbook for the Make or Break Years. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-11-084-3958-9.

Úprava výčtu z knihy „There Is No Planet B“ od českého týmu pro environmentální vzdělávání:
Daniš, P., Březovská, R., Činčera, J., Kolenatý, M., Krajhanzl, J., Kulich, J., Medek, M., Svobodová, R., Žďárský, T. a kol. (2021). Klima se mění – a co my? Proč a jak se učit o změně klimatu. Doporučení Pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Ministerstvo životního prostředí.

1. Změna klimatu je způsobena uvolňováním skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti.

Podrobnosti

Tyto dodatečné plyny posilují existující skleníkový efekt v atmosféře, což vede ke globálnímu oteplování a dalším souvisejícím změnám zemského klimatu. Hlavním skleníkovým plynem vypouštěným člověkem je oxid uhličitý (CO2).

2. Současné vědecké poznatky říkají, že nárůst globální teploty o 2 °C (ve srovnání s předindustriálními hodnotami) se jeví jako velmi riskantní, ale nárůst o 1,5 °C je riskantní méně.

Podrobnosti

Udržet oteplování v těchto mezích je cílem Pařížské dohody. Nejde jen o teplejší klima (častější vlny veder, sucha, požáry, záplavy, intenzivnější hurikány atd.); při dosažení určité teploty může dojít k aktivaci bodů zvratu, které povedou k nevratným změnám klimatu (např. tání permafrostu uvolní velké množství metanu, což povede k dalšímu výraznému oteplení).

3. Nárůst teploty zhruba odpovídá nárůstu skleníkových plynů (především CO2) v atmosféře.

Podrobnosti

To platí do té doby, dokud nepřekročíme výše zmíněný bod zvratu. Máme tedy určitý uhlíkový rozpočet. Ten nám říká, kolik CO2 můžeme ještě do atmosféry vypustit. Udržet oteplení pod 1,5 °C bude obtížné, protože od předindustriální éry se již oteplilo o 1,2 °C.

4. Celosvětové emise CO2 od průmyslové revoluce neustále rostou.

Podrobnosti

Nárůst ale není každý rok stejný. Například v roce 2009 emise v důsledku hospodářské recese mírně poklesly. O rok později opět prudce vzrostly. Pokud rychle nepřijmeme opatření, čeká nás oteplení o několik stupňů, které bude mít pro budoucnost lidstva na Zemi dramatické důsledky.

5. Stále není jisté, kdy se dostaneme na vrchol křivky nárůstu emisí CO2.

Podrobnosti

Musíme však tyto emise co nejdříve dostat na nulu! V roce 2020 došlo k poklesu emisí v důsledku koronavirové krize, ale po tomto dočasném výkyvu emise zase rostou.

6. Trvá dlouho, než se změna klimatu zabrzdí.

Podrobnosti

To, co uděláme v příštích deseti letech, v mnoha ohledech rozhodne o tom, zda bude mít ochrana klimatu šanci na úspěch. Vypouštění CO2 a dalších skleníkových plynů nelze zastavit ze dne na den. Nejprve musíme změnit celou infrastrukturu společnosti: jak získáváme energii a potraviny, jak se dopravujeme, jak vyrábíme… Dokonce i když se nám podaří snížit emise na nulu, některé důsledky změny klimatu budou mít velkou setrvačnost; například ledovce budou i nadále tát a hladina moří se bude zvyšovat ještě mnoho desetiletí.

7. Když se fosilní zdroje (uhlí, ropa, zemní plyn) vytěží, tak se také spálí – proto musí zůstat v zemi.

Podrobnosti

Uhlíková stopa vytěžených paliv je prakticky shodná se stopou spálených paliv plus stopou všeho spotřebního zboží a služeb.

8. 8. Růst obnovitelných zdrojů, úspory energie a další technologické inovace nebudou k zastavení emisí stačit.

Podrobnosti

Tato opatření jsou naprosto zásadní, ale obrácený efekt energetických úspor – rostoucí apetit po další energii – dál povede v ekonomice nekonečného růstu a spotřeby k emisím.

9. Potřebujeme dohodu, která učiní spalování fosilních paliv příliš drahým, nezákonným, nebo obojí.

Podrobnosti

Nejlepší a nejefektivnější bude dohoda globální. Do té doby pomohou podobné dohody a zákony na úrovni jednotlivých zemí (a subjektů, jako je Evropská unie) snížit emise a vytvořit tlak na globální dohodu.

10. 10. V širším kontextu potřebujeme zcela nový pohled na svět.

Podrobnosti

Nové sebepojetí, nový přístup k mimolidskému světu, nový cíl – takový, který uspokojí základní potřeby všech lidí, aniž by překročil ekologické limity planety (například Cíle udržitelného rozvoje OSN směřují k podobné proměně do roku 2030).

11. Průmyslově vyspělé země jako Česko nebo Rakousko nesou větší díl odpovědnosti za řešení klimatické krize.

Podrobnosti

Za svou historii a na cestě k bohatství jsme spálili z uhlíkového rozpočtu více, než připadá na každého obyvatele a obyvatelku Země. Proto bychom měli být v čele snižování emisí a přispívat na transformaci chudším zemím.

12. Může se ukázat jako nutné odebírat uhlík zpátky z atmosféry.

Podrobnosti

Zatím jsme však nenašli bezpečnou a cenově dostupnou technologii, která by to umožnila. I když má smysl tyto technologie rychle vyvinout, nemůžeme se spoléhat na řešení, která ještě neexistují, a tím dále odkládat nezbytné zastavení emisí.

Potřebujete podporu s vaším projektem? Naše příručka vám pomůže k vlastním kolektivním akcím.